Indikace povodní a úhrn srážek

Úhrny srážek za dnešní den (mm) a indikace rizika

  • Habartice, 275 m n. m.
    0,4 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Frýdlant-Předměstí, 320 m n. m.
    0,0 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Raspenava, 336 m n. m.
    0,0 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Dolní Řasnice, 350 m n. m.
    0,2 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Dětřichov, 355 m n. m.
    0,0 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Jindřichovice p. S., 380 m n. m.
    0,0 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Bílý Potok p. S., 441 m n. m.
    0,0 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Nové Město p. S., 480 m n. m.
    0,4 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
  • Ještěd-Černý kopec, 887 m n. m.
    0,0 mm
    🟢 Žádné nebezpečí
⚠️ Poznámka: Stanice Ještěd-Černý kopec aktuálně srážky neměří a není vybavena vyhřívaným srážkoměrem pro zimní období.

**Vysvětlení škály upozornění (Barva = Riziko):**
🟢 Žádné nebezpečí (< 30.1 mm) | 🟡 Upozornění (30.1–45 mm) | 🟠 Výstraha (45.1–60 mm) | 🔴 Nebezpečí (60.1–100 mm) | 🟣 Extrémní (> 100.1 mm)

Denní úhrny srážek (mm) v posledních dnech

Datum Habartice Frýdlant Raspenava Dolní Řasnice Dětřichov Jindřichovice Bílý Potok Nové Město Ještěd- Č. kopec
14.02.2026 0,4 0,0 0,0 0,2 0,0 0,4 0,5 0,4 0,0
13.02.2026 2,6 2,6 3,6 0,8 3,4 3,0 5,6 4,4 0,0
12.02.2026 0,2 0,8 2,4 0,0 0,4 3,6 5,1 1,4 0,0
11.02.2026 0,0 0,2 0,6 0,2 0,4 2,8 0,5 1,0 0,0
10.02.2026 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
09.02.2026 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
08.02.2026 1,2 0,6 1,2 0,0 0,6 0,8 1,5 1,0 0,0

🌧️ Kontext: Riziko povodní a nasycení půdy

Zobrazené úhrny srážek od půlnoci (00:00) jsou důležitým indikátorem, ale je klíčové je interpretovat s ohledem na aktuální nasyčení (vlhkost) půdy.

  • Nasycená půda: Pokud je půda již vlhká z předchozích dní, absorbuje vodu velmi pomalu nebo vůbec. V takovém případě i relativně nižší úhrn srážek (např. 30–50 mm) může způsobit okamžitý povrchový odtok a vést k rychlému vzestupu hladin toků.
  • Suchá půda: Naopak, pokud spadne stejné, nebo i větší množství srážek (např. 70 mm) po dlouhém období sucha, a to pomalu a postupně, riziko povodně je nižší, protože suchá půda dokáže absorbovat obrovské množství vody. Je však důležité zmínit také faktor rychlosti spadu srážek. Pokud spadne větší množství srážek během krátké chvíle, suchá půda nestačí takové množství pojmout. Při přívalovém dešti (v krátkém čase) nestihne půda vodu absorbovat a dojde k povrchovému odtoku.

Pro posouzení rizika povodní jsou důležité obě hloubky, ale každá hraje jinou roli v závislosti na typu srážek a aktuální hydrologické situaci:

1. Svrchní vrstva (0–50 cm)
Tato hloubka je kritická pro bleskové (přívalové) povodně a bezprostřední vznik povrchového odtoku.

  • Rychlá odezva: Pokud je horních 50 cm půdy nasyceno nad 90 %, půda již nedokáže absorbovat intenzivní srážky (např. z bouřek). Voda začne okamžitě stékat po povrchu do nejbližších koryt.
  • Infiltrační bariéra: Svrchní vrstva funguje jako "brána". I když je půda ve 100 cm relativně suchá, extrémně nasycený povrch může způsobit rychlé rozvodnění malých toků.

2. Hlubší profil (0–100 cm)
Nasycenost do 100 cm (často označovaná jako nasycenost kořenové zóny) je klíčová pro velké říční povodně.

  • Celková retenční kapacita: Tato hloubka určuje, kolik vody je krajina schopna jako celek "vypít" během dlouhotrvajících dešťů. Pokud je profil nasycen v celém metru hloubky, znamená to, že retenční kapacita krajiny je vyčerpána.
  • Setrvačnost rizika: Vysoké nasyčení v 100 cm signalizuje, že riziko povodní přetrvá i týdny po srážkách, protože každá další, i menší srážka způsobí další vzestup hladin.

Kterou sledovat?
Pro hrozbu přívalových dešťů sledujte spíše svrchní vrstvu (0–40/50 cm). Tento údaj využívá Indikátor přívalových povodní ČHMÚ. Pro celkovou hydrologickou situaci a riziko rozvodnění velkých řek (např. Labe, Vltava) je rozhodující nasycenost do 100 cm, kterou detailně mapuje portál InterSucho. V praxi se pro oficiální výstrahy nejčastěji operuje s modelem nasyčení celého půdního profilu, protože ten nejlépe odráží celkový stav "naplnění" přírodní nádrže.